|
|
|
|
|
|
|
|
|
Úvodní slovo k výstavě Plzeň Zastávka 29. 3. 2018
Vážení hosté, vítám vás na dnešní vernisáži ve zdejších prostorách této historické budovy, jsem moc ráda, že zde mohu vystavovat novou kolekci perokreseb a básniček. Letos začínám právě zde „ Na zastávce“, symbolicky svojí druhou desítku prezentací, je to pomyslný přestup, předěl, přechod či jen zastávka na životní cestě. Výstava je ukázkou mého výtvarného i slovního projevu, mapující postřehy životem. Některé kresby jsou vytvářeny při půstech na šťávách, které každý rok podstupuji, pro větší citlivost a vnímání vnitřních obrazů. Básničky chodí z nebe samy, jako sen po emoční události zážitků dne. Ve výtvarné stopě kresby samorostů jsou vidět náznaky tváří či zvířat, to podle fantazie naladění každého jednotlivce. V básních je stále cítit vznášející se otazník zamyšlení nad životem samým.
Dnešním námětem výstavy je vyjádření se k pracovnímu odchodu a dosažení určité vnitřní zralosti. Je to znovuobjevování volnosti, svobody času a vyvázání se z řádu pracovního úvazku, tedy zakončení jedné z mnoha etap, kterou prochází životem každý z nás. I pro mě tedy nastal čas rozjímání, klidu a vnímání i jiných věcí a hodnot něž je, zajištění daných úkolů, výkon, stres či shon. Mám tedy možnost tady a teď naplňovat si své dávné sny a sliby dané sama sobě, začínající větou - „ Až bude čas ….“
Hodiny času
Mezidobí
pro někoho moře času
jiný tě však pošle k ďasu
Každý vlastní hodiny
každý má své
a ne jiný
Dovolte, abych zde poděkovala především svému partnerovi za velkou velkou trpělivost, obětavost, lásku, porozumění a podporu v mé tvorbě. Děkuji také mé velké rodině, mým blízkým přátelům a fan klubu báječných žen i známým za velkou pomoc, inspiraci a lásku.
Děkuji vám všem za vaší přízeň a přeji příjemný zážitek.